Když se řekne úpal, většina lidí si představí spálenou pokožku a pobyt na přímém slunci bez čepice. Realita je ale mnohem složitější, zejména u dětí. Úpal může vzniknout i bez toho, aby dítě vůbec opustilo stín, a některé jeho projevy jsou natolik nenápadné, že si jich rodič nemusí hned všimnout. Právě proto je důležité vědět, co úpal skutečně znamená – a jak mu účinně předcházet.
Úpal a úžeh nejsou totéž
Mnoho rodičů tyto pojmy zaměňuje, ale v medicíně mají odlišný význam. Úpal vzniká v důsledku přehřátí organismu při vysoké teplotě okolí, nejčastěji v dusném prostředí bez dostatečného větrání. Oproti tomu úžeh je formou úpalu, který vzniká působením slunečního záření na hlavu a šíji. Společné mají to, že oba stavy mohou být pro děti nebezpečné a bez rychlé pomoci i život ohrožující.
Úpal se může objevit i v interiéru
Jedním z nejvíce podceňovaných rizik je skutečnost, že úpal nemusí vzniknout pouze při pobytu na slunci. Miminko spí v kočárku s nataženou pláštěnkou, jste na dovolené v přehřátém pokoji bez klimatizace nebo jedete autem v pomalu se sunoucí koloně. To všechno jsou situace, při kterých může rychle dojít k přehřátí organismu. Teplota v kočárku bez větrání může být až o 15 stupňů vyšší než venku. I krátký pobyt v takovém prostředí může mít pro citlivý dětský organismus vážné následky.
Dětské tělo se ochlazuje jinak než tělo dospělého
Jedním z méně známých, ale zásadních rozdílů mezi dětmi a dospělými je jejich schopnost regulovat tělesnou teplotu. Malé děti se potí mnohem méně než dospělí, a jejich přirozený ochlazovací systém tedy nefunguje tak účinně. Navíc si ještě neumí říct, že jim je horko nebo že mají žízeň. To znamená, že rodiče musí být za horka maximálně pozorní a aktivně sledovat, zda dítě nejeví známky přehřátí nebo dehydratace.
Ne všechny příznaky úpalu jsou zjevné
Zvýšená tělesná teplota, únava nebo zarudlá pokožka jsou známé příznaky úpalu. Existují ale i méně známé signály, které si mnoho rodičů s přehřátím nespojí. Například změny chování jako apatie, podrážděnost či dezorientace mohou být prvními náznaky, že s tělem dítěte není něco v pořádku. Někdy se objeví zvracení bez předchozích příznaků, jindy suché rty nebo absence pocení, což je zvlášť znepokojivý signál – tělo je pravděpodobně již natolik přehřáté, že jeho přirozená obrana selhává.
Pláštěnka na kočárku může být nebezpečnější než slunce
Jednou z nejčastějších chyb rodičů během horkých dnů je použití neprodyšné ochrany na kočárek – například plastové pláštěnky, kterou ponechají i tehdy, když neprší. Přestože úmysl je dobrý – chránit dítě před sluncem – ve skutečnosti dochází v kočárku k vytvoření skleníkového efektu. Vzduch se přestane hýbat, teplota prudce stoupne a dochází k přehřátí. Jednoduchý test – vložte ruku na pár minut do takto zakrytého kočárku – mluví za vše. Pro dítě je to, jako by bylo zavřené v malé sauně.
Úpal nevzniká jen přes den
Mnoho rodičů si neuvědomuje, že riziko přehřátí hrozí i v noci. Děti, které spí v horké, špatně větrané místnosti, mohou být během noci vystaveny tepelnému stresu. Teplota v ložnici by neměla překročit 22 °C, ideální je kolem 20 °C. Příliš teplé oblečení, více vrstev přikrývek nebo zavřená okna mohou vést k tomu, že se dítě během spánku přehřeje – což je zvlášť rizikové u kojenců.
Závěr: úpal je nenápadný, ale vážný problém
Úpal u dětí není něco, co se děje jen jiným. Je to reálné riziko, které může nastat i tehdy, když si myslíme, že je všechno v pořádku. Je důležité všímat si jemné náznaky, předcházet rizikovým situacím a neváhat jednat, pokud dítě vykazuje známky přehřátí. Čím více toho rodič ví, tím lépe dokáže své dítě ochránit – i před neviditelným nepřítelem, jakým úpal bezpochyby je.
